Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sladké a jeho moc

Jak už sám název napovídá, dnes si budeme povídat trošku o závislosti na sladkém. Závislosti... už jen tohle jediné slovo značí, že nejde o nějakou jednoduše 400_f_777738_qkyrn2p45smegpqrn3pzetpzeo2q5s_pxp.jpgzvládnutelnou věc, jelikož jakákoli závislost je prostě špatná. Každý kuřák vám řekne, jak je obtížné zbavit se závislosti na nikotinu. Je to boj. Závislost na sladkém by se dalo přirovnat přesně k tomuto. Můžete si sladké odpírat jak chcete, můžete s tím bojovat jak chcete, vždy, když si dáte jeden malý čtvereček čokolády, jeden kousek sušenky, sladké pití nebo moučník - a vy se zapřísaháte, že fakt jen ten kousek a nic víc, má vaše tělo nutkání za pár chvil sáhnout po dalších dávkách cukru. Připadáte si jak šílení, chodíte z lednice do spíže a ze spíže do lednice a dlabete páté přes deváté, protože pořád máte na něco chuť nebo dokonce si jste naprosto jisti, že máte pořád hlad. Říkáte si, jak je to možné? Inu, každá závislost je nezdravá. Hodně cukru najednou je také nezdravé. Abyste uměli bojovat se závislosti na cukru a tedy na sladkém, musíte vědět, jak taková závislost vzniká, co je jejím důsledkem, a že je jedno, jak dlouho bez400_f_12274496_auwslovbvadr4z5pg2jwn2ptthpxg0ah_pxp.jpg sladkého vydržíte, pokaždé, když si dáte nějakou sladkou dobrotu, byť jen malý kousek, je závislost opět na světě. Týká se vás, mě, Marušky ze Lhoty, Jillian Michaels,... všichni bez rozdílu reagujeme na dávku cukru stejně. Bez výjimky. (Kecám, výjimky jsou, ale o těch později v příspěvku.)

Než vám odpovím na tolik častý dotaz, jak bojovat se sladkým, musím vám říct, jak vaše chutě po sladkém vznikají a co je spouští.

1) na vině může být nesprávně složený jídelníček. Pokud během dne máte pocit, že se správně stravujete a večer chodíte po bytě a nervozitou nevíte, jak uhasit chutě na sladké nebo na cokoli nezdravé, věřte, že děláte chybu někde ve složení stravy. Pokud máte chuť na sladké, dost pravděpodobně jste tělo přes den pěkně ošidili na sacharidech. Nejčastěji tento problém vzniká hned u snídaně. Pokud záměrně vynecháváte přes den sacharidy, protože si myslíte, že tím urychlíte hubnutí, bude to chtít neskutečnou sebekázeň a disciplínu, abyste vydrželi. Otázka tedy zní, zda jste na to připraveni... protože jakmile polevíte, tělo si s vámi bude pohrávat jako s hadrovou panenkou a vy mu dáte, co potřebuje. Raději bych doporučovala pravidelný přiděl sacharidů v průběhu dne - ovesné vločky, celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, hnědou rýži, ovoce a zeleninu.

2) nejčastějším problémem chutí na sladké ale bývá to, že prostě nevydržíme a dáme si malý kousek čehokoli. Když jsem začínala hubnout, měla jsem zakázáno si po celý měsíc kupovat cokoli domů, co by mne lákalo. Oči by jedly a psychika dělá svoje. Co doma není, to nemůžete sníst. První měsíc jste na nejlepší cestě jak polevit nebo si vybudovat sebekontrolu. Je naprosto v pořádku, že si nevěříte. Nekupujte to svinstvo. Vysvětlím vám proč.

Cukr sám o sobě v malé míře není špatný, ale má skvělou chuť v čemkoli a my lidé si na něj budujeme návyk. Jak? Jednoduše. Představte si svoje tělo, kterému dopřejete sušenku. Sušenka má v sobě v průměru kolem 50-70% jednoduchých cukrů. Jelikož jde o rychlé cukry, rychle vstřebatelné, dostane se velké množství těchto cukrů naráz do krve. Pro tělo tohle není únosné a tak vyšle informaci do slinivky, odkud se do krve vyplaví inzulín, aby tuhle dávku cukru, která se tak rychle v krvi objevila, smetl pryč. Čím více cukru, tím více inzulínu a tím větší spoušť poté. V momentě, kdy inzulín z krve veškerý cukr dostane, získá tělo novou informaci - nemám cukr, tedy nemám palivo, nemám energii a já potřebuji energii, abych mohlo dál fungovat. Takže vyšle informaci do mozku, že není zbytí a musí se tato energie okamžitě doplnit. A vy ať děláte co děláte, jdete znovu pro trošku sušenky. Jelikož jde ale o rychlé cukry, dostane se velké množství 400_f_34871_a3wxyy012uzjt3vwbcdixyunjxzd9a_pxp.jpgtěchto cukrů naráz do krve ... a tak dále a tak dále... Mám pokračovat? Jak vidíte, je to pořád dokola. Neustále. Dokud nesníte celé balení sušenek, celou čokoládu, pytlík bonbonů - dokud to nesníte všechno. Vaše chutě mají tohle prosté vysvětlení. A pokud teď víte, odkud pramení, je jen ve vašich silách se s tím poprat. Děláme to tak všichni. I já :)) Jde o to, že si vědomě musíte v hlavě uvědomit priority. Co skutečně chcete. Zda pro chvíli blaženosti obětovat například celý týden tvrdé práce nebo ten týden věnovat zlepšení a pokroku.

Určitě jste již slyšeli jako děti i jako dospělí větu: "Nejez sladké nebo budeš mít cukrovku." A jak se říká, z každého rčení plyne ponaučení. Velké a časté dávky cukru mohou skutečně vést k "chaosu" ve slinivce, která je doslova naučena neustále vyplavovat velké dávky inzulínu díky neustále vysoké hladině cukru v krvi. Slinivka nakonec začne pozvolna ztrácet schopnost vylučovat přiměřené množství inzulínu a tak jej vylučuje už "ze zvyku" zbytečně moc, i když to v ten daný moment není potřeba. Dalším krokem už je jen moment, kdy přestože je inzulínu dost, buňky v těle přestanou na dávky inzulínu reagovat (jsou tzv. resistentní) a slinivka ztratí schopnost další inzulín tvořit. V tomto případě vzniká Diabetes II. typu (trpí jím až 85% všech diabetiků) a je nutné inzulín do těla přivádět jako lék. Tato nemoc může být dědičná, ale v posledních letech se šíří ve všech vyspělých zemích jak u dospělých tak dětí v důsledku nesprávné životosprávy. Léčba pak zahrnuje snížení váhy, úpravu jídelníčku, zákaz kouření a nařízený pravidelný pohyb.

Dělejte vše pro to, abyste se tomuto osudu vyhnuli jak vy, tak vaše děti.

 

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 60973
Měsíc: 358
Den: 13